Albinotická siamská kočka je bílé barvy. Její zbarvení je podmíněno recesivním genem c, jež způsobuje kompletní albinismus. Pigment zcela chybí jak v srsti, tak i v očních duhovkách a oči mají červenou barvu. Jak napovídá název plemene, jedná se o kočku štíhlé elegantní postavy. Tyto kočky jsou uznávány jen některými menšími americkými kluby, a proto nejsou tak početné. Třebaže pro označení těchto koček se vžil název albinotická siamská kočka.

Se zrodilo poměrně nedávno v 60. Byli vyšlechtěni chovatelkou Annou Baker, která pro chov tohoto plemene použila kočku Josephinu. Se stala Josephinina koťata Fugiana, Buckwheat a Daddy Warbucks. Se chovají velmi přátelsky k lidem,.

Nicméně jeho obliba zasáhla již téměř celý svět a například v ruském Rostově na Donu vznikla jakási odnož, tzv. Má poněkud odlišnou povahu od klasických osrstěných koček. Především jsou sphynxové daleko mazlivější a závislejší na pánovi. Vyžadují jeho neustálou blízkost, máte je věčně na klíně, u nohou i v posteli. Jsou velmi inteligentní, hraví po celý život, přátelští a pohodoví. A pokud jsou jí často vystaveni, jsou stresovaní a můžou i onemocnět.

V roce 1967 se v Montaně. Slečna DePesto, jak ji nazvali, byla zařazena do chovu a ze tří jejich vrhů mělo šest koťat kadeřavou srst, což prozradilo, že tento znak je. Až v roce 1987 v domácnosti Jeri Newmana, který spářil kočku se svým černým perským kocourem,. Vznikla i dlouhosrstá podoba selkirka rexe. Velmi klidným a méně aktivním.