V dávných letech tibetští mniši vybudovali chrám zasvěcený jejich bohyni Tsun Kyan-Kse. Kromě mnichů v něm žily i sněhově bílé kočky. Barva na nohách, ocase a obličeji ztmavla a oči se zabarvily do modra. Jen tlapky, které se dotýkaly lámova těla, zůstaly bílé. Stejnou změnou prošly i ostatní kočky v chrámu, a tak vzniklo plemeno birma. Ve skutečnosti bylo plemeno birma vyšlechtěno ve Francii počátkem 20. let zkřížením dvoubarevné dlouhosrsté a siamské kočky. Její kožich je na d.

Toto plemeno vzniklo celkem nedávno - v 60. Chovatelé zkřížili americké krátkosrsté a perské kočky. Čímž chtěli dosáhnout lepší srsti u perských koček. Ve skutečnosti ale vyšlechtili nový druh krátkosrsté perské kočky, jak ji původně nazývali, s plochým čenichem. Do Evropy se první exotické.

Perská kočka se pravděpodobně vyvinula z pouštních a stepních koček. Byla dovezena Pietrem de la Vallem. Téměř současně dovezl Nicolas Claude Fabri de Peiresac. Se začaly křížit, až vzniklo nám známé plemeno. Povaha a charakter perské kočky. U perské kočky se klade důraz na dětský vzhled.

Zlidovělý název je Balineska nebo Balijka. Uznána všemi hlavními chovatelskými organizacemi ve Spojených státech a poté i ve Velké Británii. Nyní je chována téměř po celém světě. Povaha a charakter Balinéské kočky. Je temperamentní živé plemeno milující pohyb a hru.

V roce 1967 se v Montaně. Slečna DePesto, jak ji nazvali, byla zařazena do chovu a ze tří jejich vrhů mělo šest koťat kadeřavou srst, což prozradilo, že tento znak je. Až v roce 1987 v domácnosti Jeri Newmana, který spářil kočku se svým černým perským kocourem,. Vznikla i dlouhosrstá podoba selkirka rexe. Velmi klidným a méně aktivním.